Redakce souzní a řídí se obecnými pokyny Výboru pro publikační etiku: http://publicationethics.org/
vícenásobné nebo souběžné publikování
Nabídnutý rukopis musí být prací dosud nepublikovanou a nesmí souběžně procházet recenzním řízením jinde. Souběžné zaslání rukopisu více než jednomu časopisu se považuje za neetické publikační chování a je nepřijatelné.
rovný přístup
Všechny rukopisy budou recenzovány na základě svého intelektuálního obsahu, bez ohledu na věk, pohlaví, rasovou či etnickou příslušnost, zemi původu nebo politické smýšlení autorů.
rozhodnutí o publikování prací
Za rozhodnutí o tom, které z článků zaslaných časopisu by se měly publikovat, odpovídají šéfredaktoři Romano džaniben. Dbají při tom na doporučení recenzentů, musí se také řídit pravidly časopisu a zákonnými požadavky týkajícími se urážky na cti, porušení autorských práv a plagiátorství.
kontrola originality
Všechny příspěvky předložené k publikaci procházejí kontrolou originality pomocí softwaru na detekci plagiátorství. Autoři odpovídají za to, že jejich příspěvky jsou původní a náležitě citují veškeré použité zdroje. V případě podezření na plagiátorství, autoplagiátorství nebo jiná porušení publikační etiky se redakce řídí doporučeními Committee on Publication Ethics (COPE).
důvěrnost
U všech rukopisů zaslaných redakci k recenznímu řízení se zachovává přísně důvěrný přístup – šéfredaktoři ani redakční tým nesdělují jakékoli informace o rukopisech třetím stranám. Komunikují výhradně s autory/ autorkami, (potenciálními) recenzenty, popřípadě s Redakční radou.
nepřijatelný ghostwriting
Jako ghostwriting bývá označován případ, kdy určitá osoba podstatnou měrou přispěla k článku, ale její spoluautorská účast není zveřejněna nebo její role není v publikaci uznána ani v rámci poděkování. Vědecká etika a redakční standardy časopisu Romano džaniben vyžadují přísnou čistotu informací o všech osobách a institucích, které přispěly ke vzniku dané publikace (k jejím myšlenkám, obsahu, vytvoření, financování...). Uvedení úplných a nezkreslených údajů tohoto druhu není jen projevem řádné, zavedené akademické praxe, ale je také důkazem náležité společenské odpovědnosti.
uvádění zdrojů
Vždy se musí řádně přiznávat práce druhých. Autoři by rozhodně měli citovat publikace, které nějakým způsobem ovlivnily povahu předkládaného textu.
