Romové v Rumunsku, rumunští Romové. Stručný přehled
Klíčová slova:
Romové, rumunští RomovéAbstrakt
Úvod k tematickému číslu poskytuje ucelený přehled současného poznání o rumunských Romech, nejpočetnější romské populaci v Evropě. Autorka rekapituluje klíčová témata odborné i popularizační literatury rumunských (romských i neromských) autorů, zejména historické formy útlaku – staleté otroctví, romský holokaust a politiky komunistického režimu – a jejich dlouhodobé dopady na dnešní sociální vyloučení. Text zdůrazňuje přetrvávající strukturální anticikanismus, který se projevuje v oblasti bydlení, vzdělávání, zdraví a zaměstnanosti, a zasazuje jej do teoretických rámců kritických romských studií a politické ekonomie chudoby. Dále mapuje fenomén romské migrace a transnacionálních rodinných sítí po roce 1990, reakce evropských států na romskou mobilitu i dopady pandemie COVID-19. Významnou část tvoří také přehled současné romské umělecké tvorby, zejména divadla a literatury, která vytváří nové protiváhy stereotypům a posiluje hlas romských aktérů. Studie tak propojuje historické, sociální a kulturní perspektivy s cílem zpřístupnit komplexní portrét rumunských Romů široké odborné i laické veřejnosti.
Reference
Achim, V. (2004). Documente privind deportarea țiganilor în Transnistria.
(Vols. 1–2). Editura Enciclopedică.
Achim, V. (2018). The communist authorities’ refusal to recognize the Roma as
a national minority: A moment in the history of the Roma in Romania,
1948–1949. Baltic Worlds, 2–3, 51–57.
Amnesty International (2020, 24. června). Policing the pandemic. Human rights
violations in the enforcement of covid-19 measures in Europe.
https://www.amnesty.org/en/documents/eur01/2511/2020/en/
Anghel, R. G. (2019). When the poor migrate and return: Class and status
repositioning among Roma transnational returnees. In R. G. Anghel,
M. Fauser, a P. Boccagni (Eds.), Transnational return and social change:
Hierarchies, identities and ideas (s. 25–42). Anthem Press.
Anghel, R. G. a Fosztó, L. (2022). A generational divide? Coping with ethnic
prejudice and inequality among Romanian Roma transnational returnees.
Social Inclusion, 10(4), 105–114. https://doi.org/10.17645/si.v10i4.5688
Anghel, R. G., Botezat, A., Coșciug, A., Manafi, I. a Roman, M. (2016).
International migration, return migration, and their effects: A comprehensive
review on the Romanian case (IZA Discussion Paper No. 10445). Institute
of Labor Economics.
https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2895293
van Baar, H. (2017). Evictability and the biopolitical bordering of Europe.
Antipode, 49(1), 212–230. https://doi.org/10.1111/anti.12260
van Baar, H. a Kóczé, A. (Eds.). (2020). The Roma and their struggle for identity
in contemporary Europe. Berghahn Books.
van Baar, H., Ivasiuc, A., a Kreide, R. (Eds.). (2019). The securitization of the Roma in Europe. Palgrave Macmillan.
https://doi.org/10.1007/978-3-319-77035-2
Barany, Z. (2002). The East European Gypsies: Regime change, marginality,
and ethnopolitics. Cambridge University Press.
Beluschi-Fabeni, G., Leggio, D. V. a Matras, Y. (2018). A lost generation?
Racialization and stalled social mobility in a group of Roma migrants in
the UK. Migration Studies, 7(2), 180–200.
